hlavicka hlavicka hlavicka hlavicka

Vinotéka U Muzikanta

O víně

Dělení vína

Víno dělíme podle jakosti a obsahu cukru

1. Dělení vín podle jakosti

1.1. Stolní víno
Víno nejnižší kvalitativní kategorie s cukernatostí od 11 do 14,9° ČNM (stupňů cukernatosti), s nízkým obsahem extraktivních a buketních látek. Doslazuje se řepným cukrem. Tato vína nesmějí být označena názvem odrůdy, ani místem původu nebo jinými zavádějícími údaji. V chuti ploché, nevýrazné, krátké, řídké.
1.2. Jakostní víno
Vyšší kvalitativní kategorie s cukernatostí moštu mezi 15 až 18,9 ° ČNM, s vyšším obsahem extraktivních látek než u stolního vína. V chuti bývá středně plné, většinou hrubější s kratším chuťovým dopadem. Doslazuje se řepným cukrem. Čím více bylo víno doslazeno tím více ztrácí vlastní odrůdový charakter a převládá chuť alkoholu.
1.3. Zemské víno
Je to poměrně nové označení kategorie jakostních vín zavedené zákonem v roce 2004. Podmínkou uznání třídy moravské zemské víno nebo české zemské víno je původ hroznů na Moravě nebo v Čechách, použití schválených odrůd, sklizeň nepřevyšující 12t / ha a cukernatost hroznů při sběru min. 14°NM. Zemské víno lze označovat, na rozdíl od stolních vín, názvem oblasti, odrůdou a ročníkem. Mošty pro zemská vína je možno doslazovat. Nepodléhá povinnosti zatříďování u SZPI.

Označení „Zemské víno“ využívá mnoho malých a středních výrobců především u vín, která by šla zatřídit jako přívlastková, ale většinou pro malé množství vína v partiích se to finančně nevyplatí. Jako zemská se označují i Svatomartinská vína a to z důvodu nedostatku času na zatřídění.

V mnoha případech, ač to není povinností, uvádí výrobce na etiketu cukernatost hroznů při sběru. Odrůda může být uvedena na etiketě pouze tehdy, je-li ve víně zastoupena minimálně 85 % podílem. Je-li víno získáno z více odrůd, pak na jeho etiketě smí být vyjmenovány pouze tři, a to za předpokladu, že jsou ve víně zastoupeny každá minimálně 15 % podílem.

Zatřiďování přívlastkových vín je zpoplatněno a tak logicky bývá výsledná cena zemských vín nižší. Zejména u menších vinařů, kteří vyrábí přívlastková vína v malých partiích, to bývá výhoda.
1.4. Známkové Jakostní víno
vyrobené scelováním vín několika odrůd podle předem dané receptury. Dobrá známková vína jsou oproti jakostním plnější a vyváženější, protože při jejich přípravě byly vinařem využity vlastnosti jednotlivých míchaných odrůd k docílení lepších vlastností směsky.
1.5. Víno s přívlastkem
Nejvyšší kvalitativní kategorie vín vyrobených z nedoslazovaného moštu. Nesmí se doslazovat. Tato vína je možné vyrábět pouze z hroznů sklizených na vybraných viničních tratích. Dělí se na dílčí kategorie.
1.5.1. Kabinet
S cukernatostí moštu mezi 19 - 20,9 ° ČNM. Jemná, lehčí, méně alkoholická vína s vysokým obsahem extraktivních látek. V chuti působí kořenitě, vyváženě a harmonicky, se středně dlouhou dochutí.
1.5.2. Pozdní sběr
S cukernatostí moštu mezi 21 - 23,9 ° ČNM. Vína s vyšším obsahem alkoholu a vysokým obsahem extraktivních látek. Mají v chuti kombinaci kořenitosti a ovocnosti s hutnější chuťovou strukturou a vyvolávají delší chuťový dojem.
1.5.3. Výběr z hroznů
S cukernatostí moštu 24 ž 26,9 ° ČNM. Těžší až těžká vína s vysokým obsahem alkoholu a vysokým extraktem. V chuti působí vyrovnaně a zanechávají v ústech velmi dlouhý dojem. Tóny buketu a chuti jdou od výrazných ovocných nuancí až po medové aroma a chuť.
1.5.4. Výběr z bobulí
S cukernatostí moštu nad 27 ° ČNM. Těžší až těžká vína, většinou se zbytkovým cukrem ( polosuchá až sladká ). V buketu i chuti velmi zřetelně patrná vysoká vyzrálost hroznů s nádechem cibéb, karamelu, medu. Velmi harmonická vína s dlouhou životností.
1.5.5. Ledové víno
Vyrábí se z moštu získaného lisováním zmrzlých hroznů, kdy voda v hroznech zůstává ve formě krystalků v lisu a z lisu vytéká mošt s vysokým obsahem cukru. Po prokvašení mají vína vysoký obsah zbytkového cukru.
1.5.6. Slámové víno
Vyrábí se na stejném principu jako ledové víno. Snížení obsahu vody v moštu se však dociluje sušením hroznů na slaměné podestýlce. Po vyschnutí se hrozny lisují a mošt s vysokým obsahem cukru se nechá vykvasit.
1.5.7. Mešní víno podle římskokatolické církve
Mešní víno se používá při římskokatolické liturgii jako materie k transsubstanciaci v Kristovu krev. Musí být vyrobeno pouze z hroznů, bez dalších příměsí a přidaného cukru, vinohrad poskytující úrodu nesmí být chemicky ošetřován (fakticky jde o přírodní a ekologicky pěstované víno). Dříve bylo vyráběno výhradně v klášterech, dnes je produkují i soukromé společnosti. Církev si pro udělení souhlasu s označením produktu za mešní víno vymiňuje podmínku, že nesmí mít pochybnosti o tom, zda výrobce bezpodmínečně a soustavně dodržuje správný výrobní postup.

2. Dělení vín podle obsahu cukru

2.1. Vína suchá
obsahují max. 4g/l zbytkového cukru. Při vyšším obsahu kyselin může suché víno obsahovat 9g/l zbytkového cukru, jestliže obsah, vyjádřený v gramech titrovatelných kyselin v litru je maximálně o 2g/l nižší než obsah cukru.
2.2. Vína polosuchá
obsahují 4-12g/l cukru. V případě, že obsah titrovatelných kyselin v litru je o 2g/l nižší než obsah cukru, může polosuché víno obsahovat 9-18g/l cukru.
2.3. Vína polosladká
obsahují cukr v rozmezí 12 až 45 g/l.
2.4. Vína sladká
jsou vína, která obsahují víc než 45 g/l cukru.
 
Tuto stránku již shlédlo návštěvníků, děkujeme všem
Kapelariviera.cz | Minimoda.cz | Smetik.cz | Vinosykora.cz